Hlavně nezblbnout!
15. března 2021 | České články | Czech posts
Lokální lokdaunovej birdynk – letošní sympatickou výzvu z facebookové skupiny Czech Birding, kterou vymysleli Honza Grünwald s Martinem Vavříkem, abychom v tom aktuálním velmi přísném lockdownu úplně nezblbli – jsem do teď spíše zanedbával. Až příliš mi připomínal současnou patálii a všechny ty ptáky, kteří mi teď utíkají v rákosí ve vedlejším katastru. Ne, že by katastr Náměště neskrýval zajímavé kouty, já se ale ornitologicky exprimoval nejvíce v sousedních dvou katastrech. Náš nemá ani žádný pořádný rybník. I přesto jsem sem tam občas něco zapsal (např. sobotní kulík říční [30]), ale na každodenní kompletní checklist jsem se v zásadě nikdy nezmohl. No, co už, holt moje „data“ nebudou úplně optimální. S těmito slovy jsem se dneska se synkem vypravil dolu k řece, že si spolu „odškrtneme“ dva cílové druhy.
Ale nepředbíhejme. Dneska ráno (počet druhů stále 32) jsem jako již po několikáté na zahradě roztáhl síť na červenky. Jaké bylo moje potěšení, když jsem v ní později našel i jednoho černohlávka (33)! Můj první letošní mimo Lednický park. Už jsem se těšil, jak mu „prásknu hliník“, když v tom koukám, že už kroužek má! A dokonce ne jen tak ledasjaký, na kroužku je vyraženo STAVANGER, čili tato samička byla kroužkována v Norsku. Určování stáří u samic černohlávků není žádný med, ale tato vypadá na loňského ptáka, takže je možné, že se v Norsku i narodila. No uvidíme, co přinese zpětné hlášení[1]. Popřál jsem jí šťastnou cestu a samička hned vyrazila na cestu k severu.
První letošní černohlávek mimo Lednici.
Později dopoledne vyrážíme na již zmíněnou procházku. S malým dítětem se dělá plnotučný birding hůře, ale společně to zvládáme. Hned před domem přidáváme druh číslo 34 – rehka domácího. Také letošní první nezimující (rehek nám ale krátce zimoval i na zahradě). A pak už to jde ráz na ráz. Procházíme lesíkem a scházíme do údolí k řece, všude to křepčí a poletuje a druhy přibývají jako na běžícím pásu. Když sejdeme dolů, máme hned pět dalších druhů na seznamu včetně brhlíka, králíčka obecného nebo obou druhů našich sýkor rodu Poecile. Z jedné strany řeky zpívají babky a z druhé jedna lužka (39). Procházíme ospalou částí Náměště, stranou rušného centra :) Všude se popelí vrabci, pokřikují sýkorky, z lesa halekají žluny (šedá i zelená, 40 a 41), bubnují strakapoudi velcí, a já prohlížím každého konipase, který zacvrliká a zamává na nás ocasem. Všichni jsou bílí, ale někde tady dole kolem řeky poletují i horští, kteří hnízdí pravidelně v jednom z mostů.
Procházka podél řeky má podobu střídání toho, kdy oba rázujeme a kdy rázuje jen jeden z nás a ten druhý se nese a já se začínám smiřovat s tím, že jeden z cílových druhů neuvidíme. Připisujeme si alespoň březňačky (42) a ve skupince okrasných jehličnanů honící se mlynaříky dlouhoocasé (43). Jsme již téměř u Náměšťského Karlova mostu když tu náhle zdánlivě odnikud z řeky vyráží párek konipasů horských (44). Výborně! U mostu dorážíme na tradiční krmiště kachen a ihned se k nám slézá asi třicet březňaček, synek z nich má ohromnou radost, ale já po očku pokukuji po jiné kachně, takové maličké, oranžové, nepůvodní, ale do avifauny ČR již patřící a tedy započitatelné. Po chvilce je nacházím – naproti na břehu stojí a přečesává se páreček kachniček mandarínských (45). Jsou to místní stálice, ale mláďata jsem je vodit myslím nikdy neviděl.
Máme splněno, a tak se vracíme domů. Všude to pořád cvrliká, ale další druhy už nepřipisujeme, nevadí. Katastr Náměště ještě ukrývá několik druhů ptáků (krom dorazivších migrantů) a mě to možná ke konci začíná snad i bavit. No uvidíme, třeba se ještě hecnu. Alespoň 50 druhů bychom ještě mohli dát.
[1] Práce severských kroužkovacích stanic je vskutku příkladná. Dnes v devět jsem data odeslal a v jednu už jsem měl zpětné hlášení. Na některá zpětná hlášení z jihu člověk čeká i roky. Nakonec se asi opravdu jedná o mladého ptáka, který byl kroužkován na konci října jako průtažný! Odkud proboha takhle pozdě letěla? A kam?
Výpis z ebirdu pro Náměšť za měsíc březen:
